Nezapomenutelný zážitek už proto, že profesor Kvapil hraje jak Schumanna tak Smetanu nenapodobitelně. Karel Pokorný
K tématu samému raději originální tón prof. Kvapil :
Romantismus a česká hudba.
Mluvíme-li o české hudbě, máme tři základní situace :
1) Hudba před Smetanou= zhruba do r. 1840. Je to mezinárodní hudba napsána českými autory. To platí obecně. protože národní hudba(ještě) neexistovala, skladatelé všech národností psali pouze hudbu “mezinárodní”
2) Národní hudba 19 stol.
3)Hudba 20 stol po současnou-národní ideje mizí, hudba se píše víc a víc jako “nadnárodní” Máme na př. B.Martinů-píše hudbu s prvky hudby české, francouzské, americké. “Vícenárodní” hudba je jednou z možností, ale je velký proud hudby zbavené úplně prvků národnosti-na př. Schoenberg a celá dodekafonie…
Česká národní hudba 19 stol byla inspirována hudbou zakladatelů “hudebního romantismu :
R.Schumann 1810-1856
F.Chopin 1810-1849
F.Liszt (1811-1886)
B.Smetana přejímal ideje všech tří zakladatelů.
Ostatní byli nejvíce ovlivněni tvorbou R.Schumann :
A.Dvořák-je ovlivněn Schumannem přímo i nepřímo “pokračovatelem” Schumanna J.Brahmsem(1833-1897) V klavíru jsem to zejména jeho poetické cykly-Silhouettes op.8,Eklogy, Valčíky,Poetické nálady atd.
Z.Fibich(1850-1900) je někdy nazýván “Českých Schumannem” V některých skladbách je styl téměř identický, ovšem odkaz Schumanna rozvíjí-má i prvky hudebního impresionismu, expresionismu.
L.Janáček(1854-1928) studoval i v Lipsku. ve skladbě Zdenčiny variace napsané 1880 z Schumanna přímo vychází. Později ovšem svůj styl naprosto změnil.
V.Novák(1870-1949) se k Schumannovi hlásí na př. svou skladbou Variace na Schumannovo téma. Později rozvíjí romantickou harmonii, má i prvky impresionismu.
J.Suk(1874-1935) je výrazně ovlivněn Schumannem ve svých prvních klavírních skladbách-op.7, 10, 12, částečně i op.21, 22, 28., později nachází vlastní zcela osobitý styl.