TX Conference 1997

Vzhuru do Texasu
Czech Americans in Transition

Vyrocni schuze a konference SVU v Texasu
o kulturnim dedictvi Cechoamericanu

U prilezitosti vyrocni schuze SVU v Belton, Texas, ve dnech 12.-13. cervence 1997, byla usporadana zvastni konference na tema  o budoucnosti a kulturnim dedictvi Cechoamericanu. Konference se konala  v ramci historickych oslav 100. vyroci Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas (SPJST) , jedne z nejstarsich ceskoamerickych organizaci v USA.

Oslavy zapocaly jiz v patek vecer dne 11. cervence v Temple, TX slavnostnim banketem SPJST, za ucasti noveho ceskeho velvyslance Alexandra Vondry a zastupcu SPJST a SVU. Pote nasledovala v Beltonu, TX velika recepce pro ucastniky oslav SPJST a konference SVU a vyznamne predstavitele statu Texas.

Konference SVU byla slavnostne zahajena v sobotu o devate hodine rano v rozsahle mistnosti "Special Events Room" v budove Bell County Exposition Center v Beltonu. Po srdecnem uvitani nasim tezaskym hostitelem Howardem Leshikarem, predsedou SPJST, Howardem Leshikarem, slova se ujal predseda SVU dr. Miloslav Rechcigl, ktery otevrel formalne konferenci kratkym uvodnim proslovem, po nemz nasledoval projev ceskeho velvyslance Alexandra Vondry. Nacez pozdravil shromazdeni p. Jaromit Slapota, predseda Ceskoslovenskeho zahranicniho ustavu v Praze, ktery s sebou tez porivezl zvlastni zdravici od senatora Milana Spacka, predsedy stale komise pro spolupraci s Cechy v zahranici. Pri te prilezitosti bylo tez konstatovano, ze senator Milan Spacek se prave stal clenem SVU.  

Vlastni program zacal prvni sekci o etnicite a uchovani jazyka a kultury. Mezi  prednaskami byly zajimave referaty o ceskych a moravskych pionyrech v dobe kolonialni Ameriky, o kulturnim dedictvi Cechoamericanu v prvnich letech osidlovani Texasu, o neuveritelnem renezacnim obdobi, jimz prochazi soucasny Texas, o historii Slovanske Podporujici Jednote Statu Texas, o dokumentaci prichodu ceskych pristehovalcu do USA, o vyznamu genealogie pro historii, o hledani rodnych korenu v Ceske republice, o zachovani ceskeho lidoveho umeni v Americe, o snahach uchovani ceskych tradic v Nebrasce a v Iowe, o spolecenskem a kulturnim vyznamu prvnich ceskych tanecnich salu v Texasu, o uchovani cestiny v Americe , o texaske cestine atd.

Pote nasledovala zvlastni sekce o cesko-americkych centrech, archivech a knihovnach a jejich budoucnosti. Jedna cast sekce bude vylucne venovana vybrannym centrum ceskeho zivota v Texasu, t.j. Texaske kulturni a dedicske stredisko v La Grange, Ceske kulturni a spolecenske centrum v Houstonu, permanentni vystava Ustavu pro kulturu Texanu, Ceske kulturni muzeum v okrese Burleson, Sokolske muzeum v Ennisu a Kreslo ceskych studii na Texaske univerzite. Druha cast spocivala z panelove diskuze o ceskych knihovnach a archivech ve Spojenych statech a v Kanade. Mimo jine byly v ni prosloveny prednasky o sbirce Tomase Capka v Library of Congress ve Washingtonu, DC, o archivu Cechu a Slovaku v zahranici na Chicagske univerzite, o nove knihovne a archivech v Ceskem a Slovenskem narodnim muzeu v Cedar Rapids v Iowe, o ceskych  sbirkach na Univerzite v Nebrasce v Lincolnu, o americkych zdrojich na poli ceskoslovenske historie v obdobi 1938-48, a o ctenarskych spolcich ve Spojenych statech. O druhe hodine odpoledni byla konference prerusana na pul hodinu, aby si mohli ucastnici vyslechnout projev ceskeho velvylslance Alexandra Vondry na plenarnim shromazdeni SVU v obrovske hale expozicniho centra, za ucasti tisicu clenu SPJST a ostatnich hostu oslav. .

Na sobotu o pul osme vecer byla svolana valna hromada clentsva SVU. Vzhledem k tomu, ze se ve stanovenou hodinu nedostavil dostatecny pocet clenu, schuze byla odrocena o hodinu pozdeji. Schuzi, ktera byla kupodivu dobre navstivena, zahajil predseda SVU Mila Rechcigl. Hned napocatku jmenoval zapisovatelem jednani dra. Josefa Rostinskeho, ktery prijel na konferenci az z Japonska, kde pusobi jako profesor naTokaiske univerzite.  Nacez Rechcigl jmenoval rezolucni komisi, ve slozeni: prof. Clinton Machann, predseda, Ronald Bartek a prof.  Zdenek Hruban, clenove..Pote bylo clentsvo pozadano, aby uctilo povstanim zemrele cleny za uplynule obdobi. 

Hlavnim bodem programu bylo vyrocni zprava predsedy SVU Mily Rechcigla, jejiz anglicky text je vyttisten na jinem miste ve Zpravach SVU. Ve sve zprave Rechcigl vysvetlil, jak doslo k tomu, ze se schuze kona v Texasu. Konstatoval, ze spojeni konference s historickymi oslavami stoleteho jubilea SPJST, byla stastna myslenka, nebot se tim do jiste miry podarilo propojit  dve ruzne organizace za spolecnym cilem t.j. uchovani ceskeho narodniho kulturniho dedictvi v Severni Americe. Navic tu doslo k propojeni exilu s potomky prvnich pristehovalcu v Americe z ceskych zemi. Pote promluvil o soucasnych ucelech a prioritach Spolecnosti. SVU, ktera sehrala velice dulezitou ulohu v dobe komunizme tim, ze se snazila o uchovani dobreho jmena Ceskoslovenska v akademickych kruzich na svetovem foru, muze sehrat stejne tak dulezitou roli i dnes, kdy cesky a slovensky image ve svete zacina opet upadat. SVU bude nadale podporovat kulturni spolupraci mezi cizinou a domovem a poskytovat rady a informace studentum a jinym zajemcum a institucim na poli ceskych a slovenske ved a umeni a kultury vubec. Spolecnost ma ovsem zvlastni povinnosti vudci svym clenum v zahranici a nade vsecko povazuje za svoji povinnost se vynasnazit o uchovani nasich kulturnich tradic v zahranici. Toto bylo tez hlavnim cilem texaske konference, ktery se nad ocekavani zcela vydaril. Nacez shrnul celkovou cinnost Spolecnosti za uplynule obdobi.  Zasluhou rozvazne politiky predsednictva SVU, financni situace Spolecnost se znacne zlepsila a nase vylohy neprekrocuji stanoveny rozpocet. Neustalou  slabinou jsou nektere nase evropske mistni skupiny (mimo CR a SR), jejich clenove neposilaji svoje clenske poplatky nasemu pokladnikovi. Z techto duvodu vetsina financniho brime lezi na ramenech americkeho a kanadskeho clenstva, ktere to pochopitelne bere ve zle. Predsednictvo SVU provedlo tez nekolik zmen v administraci a distribuci  Zprav SVU, cimz by se melo znacne urychlit dodavani zprav nasemu clenstvu. Druhe cislo naseho anglickeho casopisu Kosmas je v tisku a na tretim cisle se pracuje. Biograficky lexikon clenstva SVU Directory je tez v priprave Vetsina naseho clensyva vsak dosud nereagovala na nase vyzvy, aby vyplnili bigraficke dotazniky. V teto souvislosti proto predseda Rechcigl znovu apeluje na vsecko SVU clenstvo, ktere tak dosud neucinilo, aby dotazniky okamzite vyplnilo a odeslalo na stanovenou adresu. Jak jiz bylo referovano drive, v lexikonu budou uvedeni pouze ti clenove, kteri maji zaplaceny jejich clenske prispevky. Ve sve zprave tez pripomenul, ze pristi svetovy kongres SVU, v poradi devatenacty, se bude konat v Bratislave. ve dnech 5.-10. cervence 1997. Dvacaty svetovy kongres, planovany na rok 2000, se bude konat v hlavnim meste Spojenych statu Washingtonu, D.C.

Po ukonceni Rechciglovy zpravy, prisla na radu vyrocni zprava generalni tajemnice Very Ulbrechtove, soustredene na otazky organizacni a administrativni. Pak prisly zpravy jednotlivych mistnich skupin, jejichz zastupci byli na konfereci prtomni. Za chicagskou skupinu promluvil dr. Zdenek Hruban, za Washington, D C dr. Vladimir Kabes a za New York red. Petr Bisek. Profesor Rostinsky z Japonska referoval o zalozeni noveho ceskeho klubu v Japonsku, ktery planuje zmenit ve skupinu SVU, jakmile se jednotlivi clenove stanou cleny Spolecnosti. Profesor Clinto Machann, ktery byl hlavnim organizatorem texaske konference referoval shromazdeni o jejich planu zalozit novou skupinu SVU v Texasu. Po ukonceni zprav funkcionaru a kratsi debate, rezolucni komise predlozila valnemu shromazdeni navrh proklamace, jehoz podstatou byla  otazka uchovani cesko-americkeho  kulturniho dedictvi . Po kratsi diskuzi byl navrh jednomyslne schvalken. Text rezoluce je otisten zvlast na jinem miste. Nacez byla valna hromada ukoncena. 

Konference SVU pokracovala v nedeli a sice od deviti hodin rano. Ustrednim nametem byly vztahy mezi Spojenymi staty a Ceskou republikou. Pvnim recnikem byl dr. Zdrenek Lycka, reditel odboru kulturnich a krajanskych vztahu na ceskem Ministerstvu zahranicnich veci v Praze, ktery promluvil o kulturnich vztazich mezi domovem a zahranicim v minulosti, pritomnosti a budoucnosti. Pote prisly referaty o zahranicnich diplomatickych vztazich za doby Tomase   Garrigua Masaryka a za exilove vlady Eduarda Benese..Pak prislo nekolik referatu o soucasnych zkusenostech ceskych Americanu v Ceske republice na poli technicke pomoci. Zvlastni prednaska byla venovana problematice cesko-americkeho tisku v souvislosti se starou vlasti. Druha cast nedelniho programu byla soustredena na hospodarske vztahy mezi Spojenymi staty a Ceskou republikou, od zasadnich otazek po osobni zkusenosti v poslednich letech hospodarske spoluprace mezi obema zememi. Ucastnici Konference meli moznost se zucastnit  ruznych kulturnich a spolecenskych akci, ktere byly zahrnuty do dvoudennich oslav v arealu Expo Center. Soucasti pestreho progranu byly:
1/ kapelni a orchestralni hudba kazde odpoledne a vecer;
2/ lidove zpevy a tance,
3/ vystava lidovych kroju,
4/ historicka predstaveni zobrazujici sto let historie a cinnosti SPJST,
5/ muzejni a archivni vystavky,
6/ ukazky tradicni ceske kuchyne.
Ucastnici meli tez moznost se blize seznamit s plany na nova ceska kulturni strediska v Texasu: v  La Grange a v Houstonu.

Zaverem muzeme rict, ze se Texasane skutecne vyznamenali, nejenom vzornou organizaci, ale i jejich pohostinstvim a jejich neobvyklym pratelstvim. Situace v ceskem Texasu, v porovnani s ostanimi ceskymi komunitami ve Spojenych statech je az neuveritelna. Je az dojemne mluvit s lidmi z pate ci seste generace, kteri se nejen hlasi k svemu ceskemu puvodu, ale mnozi z  nich jeste cesky, anebo "moravsky" jeste mluvi. Predseda Rechcigl spravne charekterizoval tamnejsi atmosferu prilehavymi slovy "texaska ceska renesance".